Operace kojence s parézou brachiálního plexu

Ručka dostatečně nezregenerovala… čeká nás operace…

Občas můžeme udělat úplně všechno, a nestačí to. Dítě by mělo do 3 měsíců zvládnout s paretickou rukou určité pohyby, rozhodujícím faktorem bývá, že zvládne dát ručičku k pusince. Pakliže ne, tak na kontrole u neurochirurga se rozhodne o detailnějším vyšetření s pomocí zobrazovacích metod. Na základě těchto vyšetření se pak rozhoduje o nutnosti operační rekonstrukce nervů brachiálního plexu.

Vyšetření “jehličky a tunely”

EMG (elektromyografie) je vyšetření, které hodnotí elektrickou aktivitu svalů a periferních nervů a zjišťuje jejich funkční stav. Vyšetření je orientační, samo o sobě nestačí k vyhodnocení míry poškození nervů brachiálního plexu. Dítěti se píchne do svalů malá jehlička napojená na přístroj. Vyšetření je nepříjemné – dítě pláče a brání se, ale není to žádná velká hrůza, bolestivost je malá a za pár minut je hotovo.

MRI (magnetická rezonance) a CT (počítačová tomografie) jsou zobrazovací metody, které ukážou rozsah poranění. Je to první přesnější zjištění, jaké poranění v ruce je. Není to 100%, i zde existují odchylky, vše nemusí být dobře viditelné. CT se provádí se vstříknutím kontrastní látky do páteřního kanálu lumbální punkcí, tomu se říká PMG (perimyelografie). Vyšetření se provádí v krátkodobé narkóze, protože dítě musí být v klidu a ležet nehybně. MRI i CT PMG se zvládne během jedné hodiny. Dítě je pak 1-2 dny hospitalizováno kvůli pozorování. Před uvedením do narkózy dostane tzv. premedikaci, po které bývá dítě „oblblé“, některé rovnou usnou. Poté je předáno anesteziologovi a po uspání proběhne vyšetření. Dítě má právo mít u sebe zákonného zástupce, který s ním může být po celou dobu vyšetření. Je však nutné počítat s tím, že si to budete muset na některých pracovištích tvrdě vybojovat. Druhá možnost je předat (ideálně spící) dítě anesteziologovi a počkat někde poblíž.

Na pokoji po probuzení

Po skončení vyšetření je dítě probuzeno a jste převezeni na klasický pokoj na dětském lůžkovém oddělení. Každé dítě reaguje na narkózu odlišně, velmi často se dostaví rozmrzelost a bolest hlavy. Dítě má také pořádný hlad, protože před anestezií máte několik hodin zákaz krmení. Sestry odrazují od kojení/krmení, dokud není dítě “úplně probuzené”, aby znovu neusnulo a nezačalo se dusit, takže to může být docela nervák. 

Ještě ten den (záleží na čase vyšetření), nejpozději druhý den ráno, vás navštíví neurochirurg a sdělí výsledky vyšetření. To znamená, jak závažně je ruka poraněná a jestli je vhodná operace. Pokud operace je jednoznačně nutná, navrhne rovnou termín. Operace pak bývá do týdne, maximálně dvou. Když rozhodnutí není tak jasné a poranění dítěte se nachází v tzv. šedé zóně, můžete ještě dostat nějaký čas navíc, abyste ruku rozhýbali a operaci se vyhnuli. Pokud pak na kontrole není dostatečný vývoj v pohyblivosti, naplánuje se operace.

Čas je důležitý, čím později se operuje, tak může být oprava nervů náročnější, někdy i nemožná. Pocity budou smíšené, lítost, vztek a nespravedlnost. Někdo před operací už necvičí a dopřeje si trochu klidu a odpočinku. Bude to náročné a je potřeba se obrnit.

Operace

Den před operací nastoupíte do nemocnice a absolvujete předoperační vyšetření. Může vás ještě navštívit neurochirurg a probere s vámi průběh operačního dne a operace samotné. Dítě před operací několik hodin nejí/nepije. Ráno dostane opět premedikaci a poté je převezeno k sálu. Tam ho můžete doprovázet až do předání zdravotnímu pracovníkovi, který dítě odnese přímo na sál. Pokud bude třeba, anesteziolog vám případně sdělí další nezbytné informace. Pak přichází ta nejtěžší část, přežít ten strach, kdy je dítě na sále. Operace může trvat i 8 hodin. Příprava dítěte, uvedení do narkózy, odebrání štěpů z nožiček, poté samotná rekonstrukce poraněných nervů… Je lepší odjet z nemocnice pryč, jít se projít, dát si něco dobrého k jídlu, prostě zaměstnat mozek jinde, než v nemocnici. Zkontrolujte, že na vás sestry mají správné telefonní číslo, a zůstaňte v dosahu signálu pro váš klid.

Po operaci

Po operaci je dítě převezeno na JIP, od neurochirurga dostanete informace, jak operace probíhala. Za dítětem můžete i na JIP, ale je tam omezený prostor a přítomnost rodiče si někde opět musíte vybojovat. Je potřeba se připravit na pohled, který je pro každou matku děsivý, dítě je po operaci probouzeno z narkózy pomalu. Uvidíte tedy spoustu hadiček, přístrojů, ruka je zafixována u těla, dítě má zavedenu dýchací trubici, zalepené jizvy na nožičkách z odebraných štěpů. Kdy budou dítě probouzet, vám sdělí lékař sloužící na JIP, může to být v den operace, ale i druhý den ráno. Lze být i u probouzení, ale je potřeba se opět připravit, že jde o nepříjemný proces, kde mohou nastat komplikace. Z toho důvodu tomu lékaři nejsou moc nakloněni. Po probuzení dostává pomalu první pití, nechají vás dítě pochovat, pokud je vše bez komplikací. 

Dítě bývá na JIP obvykle do druhého dne po probouzení z narkózy. Rodiče za ním na JIP dochází, vedle lůžka je k dispozici židle (postel má matka k dispozici na dětském lůžkovém oddělení). Poté je dítě přesunuto zpět na klasický pokoj, kde už jste spolu. Po dlouhé narkóze je dítě ospalé a po operaci samozřejmě i bolavé. Dopřejte si tedy čas na pořádné odpočívání a mazlení.

Občas bývá po operaci problém s kojením či pitím z lahvičky. Dítěti může být proto dočasně zavedena nasogastrická sonda, samotné zavedení i následný pohled není opět nic příjemného.

Druhý den po operaci se provádí kontrola a případný převaz. Je dobré mít s sebou větší oblečení, klidně o dvě čísla a ideálně na zip či cvočky kvůli snadnějšímu oblékání a celkově manipulaci. Propuštění bývá cca po týdnu, pokud vše proběhne bez obtíží. Při propuštění vám bude sdělen termín další kontroly (většinou za týden, dva), kde proběhne převaz. Domů můžete dostat i sterilní náplasti pro případné přelepení jizviček na lýtkách, které si dítě může sloupnout, jak mrská nožičkami.

Ruka je fixovaná 4–6 týdnů a necvičí se. Využijte proto tento čas maximálně a zkuste žít, jako kdyby žádná paréza nebyla, protože po sundání fixace je potřeba opravdu intenzivně cvičit a věnovat všechen možný čas ruce a podpořit tak reinervaci po zákroku. 

Po sundání fixace může být ruka výrazně slabší, “pomuchlaná” a se zbytky staré kůže, která se pod obvazem nahromadila. Na této kontrole vám bude rovnou i sděleno, kdy můžete začít s protahováním a cvičením. Vyndají se i stehy z nožiček. Jizvu na krku i na nohách je potřeba ošetřovat, tlakové masáže a promazání, aby jizvy zůstaly pohyblivé a nepřirostly k okolní tkáni, což by v budoucnu mohlo způsobovat další problémy. 

Teď už máte to nejhorší za sebou. Lze to brát jako nový začátek, vytyčit si jasný cíl, že díky operaci dostalo vaše dítě novou šanci hýbat rukou. 

Tento článek byl sepsán na základě zkušeností a po absolvování operace v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem, kde se na tento typ poranění specializují. Další pracoviště, která se zabývají operacemi tohoto typu, jsou Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a Millesi Center ve Vídni, soukromá klinika, kde si operace hradí pacient. Některé informace se mohou na jednotlivých pracovištích lišit. Odkazy na neurochirurgy operující v ČR najdete v článku Jaké doktory potřebujete a kde je hledat.