Paréza brachiálního plexu očima rehabilitačního lékaře

Když se narodí miminko s poškozením nervů v horní končetině (parézou brachiálního plexu), je to pro rodiče obvykle šok, na který nejsou nijak připravení. Není to lehké, zpracování této události je velmi náročné hlavně po psychické stránce. Z mojí zkušenosti je to proces dlouhodobý. Tímto textem se pokusím vám podat stručný přehled o současných možnostech ve strategii rehabilitační léčby.

Nejdůležitější období pro rehabilitaci poškozených nervů nastává v prvních měsících po poranění. Rodiče často z porodnice dostanou různé informace: „to rozcvičíte“, „do pár týdnů se to spraví“… a další… V České republice relativně dobře funguje rehabilitační forma léčby Vojtovou metodou a většina dětí se k této formě fyzioterapie dostane hned v prvních týdnech. To považuji za velmi dobré a minimálně do jednoho roku dítěte doporučuji v této strategii vytrvat.

Elektroakupunktura u parézy brachiálního plexu

Velmi dobré je také co nejdříve zahájit léčbu pomocí elektroakupunktury metodou AC-TIVE ENF (pokud si chcete přečíst něco více o metodě, doporučuji stránky metody www.ac-tive.cz). Ideálně do jednoho měsíce věku dítěte. Ta může výrazně pomoct v urychlení zlepšení pohybu, a tím přispívá ke zlepšení stavu. Je také dobrým nástrojem k posouzení tíže poškození nervů. V naprosté většině případů je tato léčba také velmi dobře tolerovaná.

Principem léčby je aktivace akupunkturních bodů a drah. Obvykle v průběhu aplikace provedeme vpich 2-8 jehel, které propojíme mezi sebou, případně propojíme s povrchovou malou elektrodou, kterou dráždíme akupunkturní bod povrchově. Proudy, které se v léčbě využívají, jsou upravené tak, aby nebyly pro dítě nepříjemné, ale zároveň mohly přinést léčebný efekt. Lékař při aplikaci celou dobu sleduje reakci dítěte a podle toho stále reguluje intenzitu proudu. Rodiče jsou obvykle vždy přítomní při léčbě, snaží se dítě zabavit. Zvlášť u menších dětí není potřebné, aby při terapii nějak spolupracovali.

Největší význam provádět aplikace elektroakupunktury je v prvních měsících po narození. Frekvence jednotlivých sezení záleží podle klinického stavu, tedy podle toho jak se daří obnova pohybu. V principu lze říct, že léčbu elektroakupunkturou nejvíce potřebují děti s největším poškozením nervů. Tam má často léčba význam i v pozdějších fázích rehabilitačního procesu.

Pomocí této formy terapie dochází k urychlení regenerace poškozených nervových vláken. V tomto se elektroakupunktura liší od klasické elektrostimulace svalů, kterou využíváme hlavně na udržení trofiky (výživy) svalových vláken. Současná aplikace těchto metod se nevylučuje, naopak je dobrá vzájemná kombinace, stejně tak i s dalšími formami léčby (Vojtova metoda a další).

Operační léčba parézy brachiálního plexu

Pokud se nedaří i přes kvalitní rehabilitační léčbu v prvních 6 týdnech po porodu dosáhnout významného zlepšení v pohybu, je důležité konzultovat možnost operační léčby na neurochirurgickém pracovišti. V naší republice jsou to dvě pracoviště – neurochirurgická klinika Ústí nad Labem a neurochirurgická klinika FN Královské Vinohrady v Praze.

V posledních letech jsem měl možnost vidět několik operovaných dětí od prim. Humheje (NCH klinika Ústí nad Labem) s výborným klinickým výsledkem operace. Je vidět, že kvalita a možnosti neurochirurgické léčby se stále zlepšují. Tato forma léčby dává naději dětem, kde by jinak šance na obnovu pohybu byla minimální. Vyšetření na neurochirurgickém pracovišti v 6 týdnech věku automaticky neznamená, že vaše dítě operaci podstoupí. O tom se bude velmi pravděpodobně rozhodovat až kolem 3-4 měsíce věku. Obvykle se také předoperačně provádí ještě další upřesňující vyšetření (EMG, MRI, CT perimyelografie). I když může slovo operace pro řadu rodičů znít hrozivě, vřele doporučuji řídit se radami neurochirurgů a zvláště u dětí, kde se pohyb obnovuje velmi špatně a velmi pomalu, s operační léčbou neváhat. Čím dříve se v těžkých případech operuje, tím je lepší šance na obnovu.

Prognóza a dlouhodobá rehabilitační péče

V prvním roce jsou obvykle vidět největší pokroky v pohybu, v pozdějších fázích se tempo zlepšování zpomaluje. Míra poškození nervů a kvalita rehabilitační (případně operační) léčby promlouvají do prognózy, jak moc bude omezení funkčnosti významné. U lehčích forem poškození je velká šance, že dítě zvládne všechny aktivity bez omezení. Určitá forma menší síly může zůstávat v silové složce pohybu, případně v lehkém omezení provedení některých rozsahů pohyblivosti (např. tzv. supinace předloktí nebo zevní rotace v ramenním kloubu). U těžších forem poranění může zůstat omezení některých dovedností a je nutné počítat s rozdílem velikosti postižené končetiny proti zdravé straně. I přes pokroky v rehabilitační a operační léčbě zatím nejsme schopni tzv. morfologickým změnám bránit.

Zvláště při těžších formách poškození nervů je určitě na místě kombinovat více rehabilitačních strategií. Dle možností začít navštěvovat také ergoterapii, provádět elektrostimulaci poškozených svalů, zvážit aplikaci tejpů, případně také speciálně upravených dlah. Kromě Vojtovy metody lze využít také dalších technik jako např. Bobath koncept, metodu paní Čápové, dynamickou neuromuskulární stabilizaci a mnoho dalších. Výběr těchto metodik hodně závisí od možností které jsou k dispozici v místě bydliště, zkušenostech rehabilitačního lékaře a fyzioterapeuta. Neexistuje univerzální forma léčby, i podle studií je nejdůležitější kombinace různých přístupů.

Jako riziko vidím ale i přehnanou formu aplikace velkého počtu léčebných technik zároveň. Toto může být velmi vysilující nejen pro samotné dítě, ale také pro rodinu. Celá situace je už tak po všech stránkách dost náročná, a proto rodiče, prosím, myslete i sami na sebe. Neplatí, že je více vždy lépe a nezapomeňte si v prvních měsících aspoň občas dát od cvičení jeden den pauzu. Postupně si dávejte pauzu i častěji, léčbě to často i pomůže a rozhodně neuškodí. I když je paréza brachiálního plexu v jistém smyslu těžká diagnóza, lze s ní žít spokojený život. Přáním nás zdravotníků je v maximální míře tomu napomoct.